Ubytování Jeseníky Kubeš

Tipy na výlet

a) KRÁLÍKY
b) SYSTÉM PEVNOSTNÍHO OPEVNĚNÍ A VOJENSKÉ MUZEUM
c) KLÁŠTER NA HORNÍM HEDEČI
d) SUCHÝ VRCH S ROZHLEDNOU
e) ROZHLEDNA NA KŘÍŽOVÉ HOŘE
f) KAPLE SVATÉ TROJICE NA VYSOKÉM POTOKU
g) KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
h) VYHLÍDKA POD KLEPÁČEM
i) KLODSKO A VODOPÁDY V POLSKU A POHÁDKOVÁ VESNIČKA
j) PŘEHRADA PASTVINY
k) ZEMSKÁ BRÁNA
l) VELKÉ LOSINY
m) PRADĚD
n) LÁZNĚ JESENÍK
o) LANOVÉ CENTRUM
p) BOBOVÁ DRÁHA
q) PŘEČERPÁVACÍ ELEKTRÁRNA VYSOKÉ STRÁNĚ

 

a) KRÁLÍKY

Město Králíky skýtá řadu pamětihodností a památek. Vlastní město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. V okolí se těžila železná ruda a snad i stříbro a tehdy mělo město dostat do svého znaku zkřížená hornická kladívka s mečem. Nedaleko Králík se v minulosti těžilo i zlato ( nedaleká obec Zlatý potok). Málokdo ví, že za první republiky byly nad městem klimatické lázně. Na svahu Hory Matky Boží byly vybudovány dřevěné boudy, které sloužily v letním období díky řadě studených léčivých pramenů jako klimatické lázně. Z materiálů městského muzea uvádíme : „Králíky byly v minulosti známé svým řezbářstvím a výrobou varhan. Začalo se rozvíjet řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky rozeseté po celém světě. Betlémy se prodávaly dokonce i v Americe jako "pravé vídeňské jesličky". Stranou nezůstala ani další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí i v pražské Loretě, mnoho dalších se teprve dočká svého určení“. Dodnes se konají v letním období řezbářská sympozia, za účasti řezbářů z širokého okolí, včetně Polska.

Samotné město má v jeho centru Velké náměstí, kde stojí řada historických domů, včetně Městského muzea. Historické jádro města patří mezi nejlépe dochované v širokém okolí a v roce 1990 bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.V boční ulici, vedoucí na Malé náměstí je Evropský dům s informačním centrem. V Králíkách je veřejné koupaliště a nový sportovní areál. Ve městě jsou dvoje tenisové kurty a Kulturní dům Na Střelnici s kinem. Králíky mají benzínovou pumpu, prodejny Diskont Coop a Penny Market, pobočku České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s.

 

b) SYSTÉM PEVNOSTNÍHO OPEVNĚNÍ

V okolí je vybudován systém pohraničního pevnostního opevnění, vybudovaného do roku 1938, s řadou pevnostních srubů, dělostřeleckých tvrzí a Řopíků včetně nejznámější tvrze Bouda. Tvoří jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic Republiky československé a mimořádné bylo i v rámci Evropy před II. světovou válkou. Intenzivní prací se zde v letech 1936-1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací ( odtud odvozený název Řopík) podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů. V současné době v 10 z nich má možnost veřejnost se s nimi seznámit prostřednictvím muzeí, které vznikly zpřístupněním těchto pevnostních objektů, kde je garantovaná provozní doba. Další objekty jsou přístupné příležitostně. Pokud se do Králické pevnostní oblasti vydáte, čekají vás nejen pevnostní objekty, ale také krásná příroda a četné akce, které zde nadšenci pořádají. Je potřeba Vás však důrazně varovat před návštěvou objektů, které nejsou veřejnosti přístupné, neboť v nich hrozí vážné nebezpečí úrazu! Bližší informace získáte v Městském muzeu Králíky a informačním centru.

Nad Králíky směrem na Prostřední Lipku bylo postupně vybudováno Vojenské muzeum s širokou expozicí vojenské techniky, výstroje a vybavení. V roce 2010 byla dokončena jeho celková rekonstrukce a rozšíření za přispění prostředků z fondů Evropské Unie. Každý rok okolo 21. srpna se koná pravidelná vzpomínková akce s dlouholetou tradicí, zaměřená na vojenskou historii a vojenskou techniku z minulého století.ve spojení s ukázkami zejména z bitev 2. světové války, dále pak presentace AČR, integrovaného záchranného systému, výstavy vojenské historické techniky a mnoho dalšího.

 

c) POUTNÍ MÍSTO HORA MATKY BOŽÍ

Je nejvýznamnější barokní památkou Králického regionu. Byla vybudována na popud královéhradeckého biskupa Tobiáše Jana Beckera. V letech 1696 - 1700 bylpostaven barokní poutní kostel - trojlodní bazilika se dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí, v letech 1701 - 1704 postaven čtyřkřídlý ambit a za ním v letech 1706 - 1710 samotná budova kláštera servitů, později redemptoristů. Do nedávné doby byly v klášteře jeptišky, v areálu kláštera je mnoho zajímavých obrazů a církevních relikvií. Z Králík vede 1,5 km dlouhá památná alej s osmi šestibokými kapličkami, kterou chodilo na poutní místo procesí.

 

d) SUCHÝ VRCH S ROZHLEDNOU

Nad obcí Červená Voda je na Bukovohorské hornatině Suchý vrch. Na vrcholu hlavní silnice přes Suchý vrch je parkoviště s občerstvením, kde můžete využít zázemí infocentra na Červenovodském sedle s převlékárnami a šatnami. Zde je výchozí bod pro běžkaře, kteří mohou využít mnoho kilometrů strojově upravovaných běžeckých tratí. Je zde odbočka na samotný vrchol Suchého vrchu, kde se nachází rozhledna a rekonstruovaná Kramářova chata s ubytováním a restaurací. Ze Suchého vrchu vede jedna cesta k dělostřelecké tvrzi Bouda. Z místní rozhledny je za příznivého počasí nádherný výhled po okolí Králicka, Jeseníků s Pradědem, do Polska, Krkonoš se Sněžkou. Na Suchém vrchu můžete využít zázemí infocentra na Červenovodském sedle s převlékárnami, šatnami a drobným občerstvením.

 

e) ROZHLEDNA NA KŘÍŽOVÉ HOŘE

V roce 2006 se byl realizován projekt Kulturně turistický objekt Křížová hora. Křížová hora je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny a vypíná se do výšky 735 m n.m. na východ od Červené Vody. Dříve to bylo oblíbené výletní a poutní místo červenovodských obyvatel, na vrchol vedla křížová cesta, na náhorní plošině stál dřevěný kostelík a výletní restaurace. Od války, se všemi jejími důsledky, místo postupně pustlo, křížová cesta byla zničena, kostelík zbourán. K realizaci kulturně turistického objektu byl vybrán projekt Ing. Arch. Mádlíka, který citlivě přistupoval k dané lokalitě tak, aby stavba minimálně narušovala okolní krajinu a zároveň se stala nepřehlédnutelnou novou dominantou širokého okolí. Tvoří jí přízemní otevřený ochoz zakončený oblou střechou a věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 25 m nad úrovní terénu. Při stavbě bylo v maximální míře využito přírodních materiálů, hlavně dřeva. Původní obsah lokality připomíná historická stopa původního kostelíka, provedená v kamenné dlažbě lemované trávou, okolo které se odvíjí nový příběh současné novostavby, jako místa k setkávání, pořádání kulturních akcí pod širým nebem, jako vyhlídkové, výletní a poutní místo. Přístup na Křížovou horu je buď z obce Červená Voda nebo z obce Šanov. Duben a říjen - otevřeno v sobotu a v neděli od 13 do 15 hod. květen, červen a září - otevřeno v sobotu a v neděli od 10 do 17 hod. červenec a srpen - otevřeno každý den od 10 do 17 hod. V případě zájmu návštěvy (nad 5 osob) lze domluvit individuální návštěvu. Bližší informace jsou na www.cervenavoda.cz.

 

f) KAPLE SVATÉ TROJICE NA VYSOKÉM POTOKU

Kamenná mariánská poutní kaple sv. Trojice je na úpatí vrchu Jeřáb v nadmořské výšce 862 m. Podle pověsti zde stála původně dřevěná kaple z roku 1746, která byla vystavěna jako poděkování obyvatel Králík za šťastnou záchranu před Prusy ve Slezských válkách. K postavení Kaple Nejsvětější Trojice ve Vysoké dal v roce 1782 obci podnět a příspěvek Carl Schubert, děd slavného rakouského hudebního skladatele Franze Schuberta, jehož otec se v obci Vysoká narodil a do odchodu do Vídně zde žil. Nynější kaple byla vystavěna v roce 1898. V letech 1948 – 1989 byla kaple zcela zdevastována a vedle byl postaven kravín, který až do roku 1997 jako vyhořelá zřícenina hyzdil okolí. S opravou kaple započala za podpory vlády ČR a krajanů z Německa a Rakouska občanská aktivita. Jelikož dobudování areálu k 200. výročí narození skladatele Franze Schuberta bylo z finančních důvodů ohroženo, byla v roce 1996 založena česko- rakouská nadace Památník Franze Schuberta Vysoká. Ta získala od města Vídně sponzorský dar, který umožnil akci dokončit. Kaple je zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek a je v ní umístěno i muzeum Franze Schuberta a jeho rodu, jehož kořeny jsou v tomto krásném moravském kraji. V okolí jsou radioaktivní prameny, nejznámějším udržovaný Rudolfův pramen. Na blízkém vrcholu Pohořelec je turisty hojně vyhledávaná Severomoravská chata.

 

g) KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

Králický Sněžník je nejvyšším vrcholem Pardubického kraje s jedinečným kruhovým výhledem zejména na Hrubý Jeseník, Orlické hory a Kladskou kotlinu v Polsku. Zbytky bývalé rozhledny zbořené v roce 1973. Pod vrcholem pramen řeky Moravy a nedaleko u základů bývalé Liechtensteinovy chaty soška Slůněte – dnešní symbol Králického Sněžníku. Masiv Králického Sněžníku (1424 m) je po Krkonoších a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice. Králický Sněžník byl v roce 1990 vyhlášen Národní přírodní rezervací. Díky působení významného přírodního činitele se zde vyskytuje množství krasových jevů, nalezneme zde soustavu přirozených a původních porostů a také mnoho lokalit s širokou řadou chráněných rostlin a živočichů. Masiv Králického Sněžníku je označován jako "střecha Evropy", poněvadž jeden z jeho vrcholů - Klepý - tvoří hlavní evropské rozvodí, voda z jeho svahů je potoky a řekami odváděna do přítoků Černého, Severního a Baltského moře.

Na jeho svazích, také pramení jedna z nejvýznamnějších řek v České republice, řeka Morava. Těsně před vrcholem na Králický Sněžník je čirá studánka, ze které pramení řeka Morava. Pod vrcholem také uvidíme kamenné moře, takzvané Vlaštovičí kameny. Samotný vrchol hory Králický Sněžník je velice rozlehlý a nachází se zde ruiny po kamenné rozhledně. Králický Sněžník stejně jako Sněžka sahá svým vrcholem do Polské republiky, kde stojí polská chata. Z celého vrcholu je nádherný výhled na Orlické hory, Hrubý Jeseník i na polskou stranu. Při dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše a Beskydy.

Přístupové cesty k výstupu na Králický Sněžník jsou:

1) Z Dolní Moravy (BUS konečná). Po žluté turistické značce. *Pod Vilemínou 4,5 km, *Nad Sněžnou chatou 8,5 km, *Pramen Moravy 9,5 km, *Králický Sněžník – vrchol 10 km.

2) Z Prostřední Lipky. Po červené turistické značce: *Pod Klepáčem 4 km, *U Zbojnické chaty 13 km, *Králický Sněžník – vrchol 18 km.

3) Ze Stříbrnic. Po žluté turistické značce. *Návrší (turistická chata) 2 km ( odtud se nám již naskýtá nádherný pohled na Praděd a nádrž Dlouhé stráně) , *Nad Adéliným pramenem 3,5 km. Napojení na červenou turistickou značku. *Sedlo pod Králickým Sněžníkem 5,5 km, * Nad Sněžnou chatou 6,5 km, *Pramen Moravy 7 km, *Králický Sněžník – vrchol 7,5 km.

Cestu na vrchol Králického Sněžníku lze projít po Naučné stezce z obce Dolní Morava, která začíná na parkovišti Na Konečné v horní části obce. Vede po žluté značce až na vrchol Králického Sněžníku a pak pokračuje po červené značce na Návrší. Naučná stezka má patnáct zastavení, kde na informačních tabulích turisté získají velké množství informací nejen o přírodě, ale i o historii území.

V hlubokém údolí Moravy pod chatou Vilemínou jsou krasové jeskyně Tvarožné díry, kudy kolem nich prochízí tato naučná stezka. Protéká jimi podzemní potok, rovněž obohacující horní tok Moravy, ale pocházející z vápencového území na polské straně pohoří. V dosud neznámém krasovém podzemí tak vlastně teče proti směru povrchového odvodňování ! Zajímavostí prvních přítoků Moravy je i několik vodopádů. Největší (celkem 18,28 m vysoký) je pod Strašidly v rokli Ve srázném.

V údolí řeky Moravy mezi vrcholem Králického Sněžníku a osadou Velká Morava se nacházejí jeskyně, kterým se říká Tvarožné díry. Tyto byly známy již v 17. století. V kronice Štefana a Karla Lembergů z Králík se píše, že v této jeskyni si schovávali nářadí italští zlatokopové, kteří do kraje přišli v druhé polovině 17. století.

Je zajímavé, že na stěně u západního vchodu do Tvarožných děr byly nalezeny vytesané nadpisy (IHS, Maria), které by mohly pravdivost této zprávy potvrzovat. Tvarožné díry jsou dlouhé 240 metrů, ale byly zjištěny náznaky dalšího pokračování a není vyloučeno, že délka chodeb dosahuje 450 metrů. Nadmořská výška jeskyní 840-842 m n. m. Jeskyně mají zajímavý charakter - nízké chodby - plazivky, které se střídají s většími prostory. Velkou částí jeskyně protéká podzemní potok v délce asi 100 m (původ těchto vod se doposud nepodařilo zjistit), zdobí ji krápníky, brčka a stalaktity z části ponořené pod vodní hladinou. Průměrná teplota se zde pohybuje kolem 5 °C. Na stěnách jeskyně se vyskytují sintry. Jeskyním však dal jméno nickamínek (lidově- tvaroh), který místy pokrývá stěny chodeb. Od roku 1968 zde probíhají speleologické výzkumy, proto je jeskyně veřejnosti uzavřena. V roce 1864 se doslova propadl do jeskyně s podzemním jezerem lesní příručí Řehoř PATZELT, a proto do dnešního dne naše druhá jeskyně nese jeho jméno. K této jeskyni vede neznačená stezka nad Mléčným pramenem, který dává až 105 litrů vody za sekundu. Patzeltova jeskyně - 875 m n.m.

Ve 30-tých letech minulého století zkoumala jeskynní faunu skupina geografů a zoologů z Wroclavi a nalezli 46 druhů jeskynního hmyzu. V Patzeltově jeskyni dlouhé 45 metrů provedl potápěč J. Pogoda výzkum jezera, které dosahuje hloubky od minimálně 2,5 m až po 7 m. Vody se ztrácí v korytě potoku a putují k pramenu téměř 2 km dlouhou jeskynní soustavou.

Průměrná roční teplota krasové oblasti dosahuje hodnoty 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 900 mm. Podnebí této oblasti je studené, vlhké a značně drsné. Roční průměr srážek na Králickém Sněžníku činí 1230 mm. Počet dní se srážkami 253, z toho 116 dní sněží. Asi 150 dní nevystupuje teplota nad 0 °C, dalších 150 dní se pohybuje mezi 5 až 10 °C a jen asi 65 dní od 10 °C do 15 °C. Ve Velké Moravě se těžil kvalitní, krystalický a zrnitý, oslnivě bílý mramor, který obsahuje barevné žíly, nalézá se v mohutných vrstvách. Mramor poskytuje dobré vápno k bílení a ke stavbě. Má 94 % čistého vápna. Vytěžený mramor se zpracovával v Králíkách, odkud se rozvážel do různých míst v ČR. Mramor se používá na oltáře, schody, obkládání zdí, na pomníky i na zhotovení drobnějších předmětů, jako jsou popelníky a pod. V současné době je lom dočasně uzavřen.

 

h) VYHLÍDKA POD KLEPÁČEM

Při pohledu z vrcholu Králického Sněžníku i od pramene Moravy zaujme kuželovitý vrcholek na konci západního (hraničního) hřbetu. Nazývá se Klepý nebo Klepáč (udajně podle sypajících se -"klapajících" kamenů, -podle při chůzi klapajících kamenů), polští sousedé mu výstižně říkají Trójmorski Wierch - Trojmořský vrch. Voda z jeho svahů totiž odtéká do tří moří. Východní svah odvodňuje Morava v úmoří Černého moře, na jižním svahu pramení Lipkovský potok tekoucí do blízké Tiché Orlice v úmoří Severního moře a ze západního svahu v Polsku odtékají pramenné potůčky Kladské Nisy v úmoří Baltského moře.

Na jeho východním svahu nad obcemi Horní Lipka a Horní Morava je návrší s rozcestím, odkud je krásný výhled na protilehlý svah se sjezdovkami a celé široké okolí Jeseníků. Odsud vede jedna z turistických cest na Králický sněžník, nejprve po vrstevnici s odbočením na hřeben, kde je turistický hraniční přechod do Polska, dále po vrstevnici, kde je před Zbojnickou chatou odbočka na Králický Sněžník.

 

i) VODOPÁDY V POLSKU A KLODSKO

Międzygórze ( česky Vlčí Důl) se nachází v úzkém údolí Wilczky na úpatí Králického Sněžníku, jedenáct kilometrů jihovýchodně od Kladské Bystřice. Na západním okraji obce se v úzké strži nalézá 22 metrů vysoký vodopád Wilczki, jenž je jedním z největších přírodních vodopádů Sudet. K zajímavostem v nejbližším okolí patří Ogrod Bajek (Pohádková zahrada) s řadou soch zvířat, hradů a pohádkových bytostí, vzdálená od centra asi 30 minut chůze po žluté značce a je lákavým cílem hlavně pro dětské turisty. V jejím sousedství je Muzeum historie horské turistiky v Sudetech. Asi hodinu cesty chůze od Międzygórze na kopci (Góra Igliczna) poblíž obce je poutní kostel Matky Boží Sněžné, postavený v barokně klasicistním stylu, v nadmořské výšce 782 m, patřící k farnosti Wilkanów. Od Międzygórze je vzdálen asi hodinu cesty.

Z Międzygórze vede několik turistických tras na Králický Sněžník, z nichž se naskýtají výhledy do Kladské kotliny a na přehradní nádrž na Wilczce. Ve vesnici stále stojí několik dřevěných domů z 19. století postavených ve švýcarském a norském stylu. Směrem po proudu Wilczky před vesnicí se nachází přehradní nádrž z roku 1907, která slouží jako protipovodňové zařízení. K zajímavým výletům patří návštěva Klodska ( 44 km) s jeho historickým centrem a velkým tržištěm.

 

j) PŘEHRADA PASTVINY

Pastvinská přehrada ( 14 km) skýtá příležitost ke koupání ve volné přírodní nádrži na několika plážích a k vodním sportům.

 

Vodní sporty, koupání, rybolov, turistika, cykloturistika, jezdectví 

Pastvinská přehrada je největší vodní plochou v okolí (koupání, windsurfing, půjčovna loděk, rybolov), otevřený aquapark je v Žamberku (bazény s 2 tobogány) a v Ústí n. O., otevřené koupaliště v Letohradu. V zimních měsících je k dispozici krytý bazén v Ústí n. O. a České Třebové.

Obec Pastviny s údolní přehradou je vyhledávaným objektem všech turistů a křižovatkou mnoha turistických a cykloturistických tras. Páteřní trasou přímo hřebenem Orlických hor je Jiráskova horská cesta, kde jsou velmi oblíbené a vyhledávané terény jak pro treková tak i horská kola. Na tuto trasu navazují další cyklotrasy, a to např. do okolí Jablonného n. O., Lanškrouna, Letohradu a Ústí n. O., „Velká cesta okolo vody“, „Orlicko – Horská cesta“, cesta „Kolem hradů a zámků“ a řada dalších přeshraničních tras do Klodzkého pomezí v délce celkem 400 km. V letní sezóně turisty na vrcholky Orlický hor dopraví skibus. Rekreační jízdu na koních volnou přírodou v okolí nabízejí menší farmy a jezdecké kluby ve Vlčkovicích a Mladkově.

 

Krásy přírody

V blízkém okolí se nachází „Chráněná krajinná oblast Orlické hory“ s nejvyšším vrcholem Velká Deštná (1115 m), jedinečná přírodní rezervace s hlubokou soutěskou a naučnou stezkou „Zemská brána“, rašeliniště „U Kunštátské kaple“, přírodní park „Orlice“ sledující tok Divoké Orlice a Tiché Orlice, přírodní park „Suchý Vrch - Buková hora“ se zimovištěm 9 druhů netopýrů, přírodní park „Králický Sněžník“ s nejvyšším vrcholem 1424m, přírodní park „Jeřáb“ a další.

 

Zemská brána

Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je přírodní rezervací (88,22 ha, vyhlášena v r. 1987). Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary (skalní výchozy, jeskynní výklenky, ojediněle obří hrnce aj.). Porosty rezervace tvoří převážně druhotné smrkové lesy s vtroušenou jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem se zbytky květnatých bučin svazu Fagion.

 

Rašeliniště pod předním vrchem

Rašelinná louka ve vrcholové partii Orlických hor se vzácnými i charakteristickými druhy rostlin. Mnoho podobných lokalit bylo v regionu Orlických hor v minulosti zničeno melioracemi a rekultivacemi. Louka se nachází na okraji lesa vlevo od silnice Bartošovice v Orlických horách – Kunvald, v údolí pod Předním vrchem (669 m n. m.). Výměra 3,51 ha, nadmořská výška 622 – 634 m, založeno v roce 1984.

 

Rozhledny a vyhlídková místa

Rozhledna Rozálka v Žamberku (470 m), rozhledna Suchý vrch (995 m), rozhledna Val v Králíkách (789 m), rozhledna Křížová hora v Červené Vodě (734 m), rozhledna Adrlův Chlum v Ústí n. O. (559 m) a vyhlídka z vrcholu Králického Sněžníka (1424 m).

 

Církevní památky

Žamberk - kostel sv. Václava, židovský hřbitov a Mariánský sloup na náměstí, Klášterec n. O. – gotický kostel sv. Kříže, Kunvald – domek Na Sboru, Neratov – monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Králíky – barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jablonné n. O. – barokní kostel sv. Bartoloměje.

 

Historické památky

Zřícenina hradu (největší v ČR) a barokní zámeček v Potštejně, gotický hrad Litice n. O., zřícenina hradu Lanšperk, zámek v Žamberku, rodný domek Prokopa Diviše v Helvíkovicích, zámek a podloubí měšťanských domů na náměstí v Letohradu, dřevěné podloubí na náměstí v Jablonném n. O., zámek v Lanškrouně, zámek v Častolovicích, barokní zámek s galerií v Rychnově n. K.

 

Zámecký park Letohrad

Park je chráněný státem. Byl vybudován v letech 1820 - 1830 Petrem hrabětem Marcolinim - Feretti. V místech parku se původně nalézal rybník „Na Martinově popluží" a pole. Rybník byl zavezen hlínou, terén celkově upraven do kopce. Získaného pozemku bylo použito na založení anglického volně krajinářského parku. Nalézá se zde množství vzácných rostlin a dřevin. V levém horním rohu parkové zdi stojí otevřený empírový pavilon jako odpočívadlo, v pravém horním roku pak umělá jeskyně (grotta) s vyhlídkou. V dolní části parku byla zbudována oranžérie, kde se pěstovaly tropické rostliny, kaktusy a bonsaje. Byla zde chována nejstarší bonsaj v Evropě, odvezená po likvidaci oranžérie (1948) do botanické zahrady v Liberci. Kašna s nymfou z roku 1837 byla do parku přemístěna z náměstí, kde stála původně.

 

Zámecký park Žamberk

Zámecký park v anglickém stylu byl zřízen pravděpodobně v 1. pol. 19. stol. na místě barokní francouzské zahrady. Je vyzdoben kamennými slunečními hodinami, glorietem, empírovými bazénky. Ve východní části parku naleznete hranolovitou věž, která byla součástí původního gotického opevnění hradu, užívaná později jako hvězdárna a vodárna. Na jihu uzavírají park budovy hospodářského dvora. Zámecký park je výborným místem k odpočinku. Naleznete zde mnoho krásných partií, které potěší oko návštěvníka, klid a milé prostředí, v létě lavičky kolem upravených stezek ve stínu stromů.

 

Muzea

Městské muzeum v Žamberku, městské muzeum a vojenské muzeum v Králíkách, městské muzeum a muzeum řemesel v Letohradu, expozice jednoty bratrské v Kunvaldu, muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. K.

 

Pevnosti a pohraniční opevnění

Dělostřelecká tvrz „Bouda“ s pěti sruby nejvyšším stupněm odolnosti pod Suchým Vrchem, dělostřelecká tvrz „Hanička“ se šesti propojenými objekty nad Rokytnicí v O. h., pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ vč. expozice o vývoji čs. armády u Králík, objekty tvrze „Adam“ nad Pastvinami, dvoupatrový srub K-S 8 „U nádraží“ v Červeném Potoku, srub K-S 5 „U potoka“ na Dolní Moravě.

 

In-line bruslení

Nová cyklostezka Letohrad – Ústí n. O. – Choceň v délce 15 km je vhodná pro sportovní in-line (převažuje nový povrch v šíři 2,5 – 3 m).

EET informace: podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Povinnost k EET v této provozovně platí: od 1. prosince 2016 pro ubytovací služby.

Zajímavosti

Akce

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Proč?